Exkurze do Sklárny Nižbor

družina-n

Velikonoční prázdniny měly tentokrát prodloužené děti naší školy. Ovšem nic neměnilo na věci, že společně se školní družinou a klubem vyrazily na exkurzi do Sklárny Nižbor. Rodinná sklárna Rückl má dlouhou tradici tavení skla, která se dědila z generace na generaci již po tři sta let. Mistrovské umění se v nižborské sklárně specializuje na ruční produkci a používá prověřené sklářské postupy.

Před osmou hodinou odjíždí děti školní družiny a klubu do Nižboru, kde mají ve sklárně zajištěnou exkurzi s odborným výkladem. Již po příchodu se nás ujímá paní Kinclová, průvodkyně zdejší sklárny, aby nás nejprve seznámila s historií sklárny, a potom se vydáváme na další část prohlídky. Během exkurze se seznamujeme s jednotlivými etapami výroby křišťálových výrobků ruční technologií, hutním provozem, zpracováním, kreslením a broušením. Velký zážitek má Míša Raffayová a Adélka Šťávová, které si šly vyzkoušet, jak náročná je práce sklářů při vyfoukávání určitého tvaru. Postupně sledujeme náročnou, ale zajímavou práci sklářů, která Nižbor proslavuje po celém světě. Pouze malá část výrobků zůstává na našem trhu. Sklárna byla založena roku 1903 Antonínem Rücklem. V roce 1945 byly jeho rozsáhlé a prosperující podniky znárodněny. Zpět do rukou potomků majitelů se dostává až v roce 1992. Sklárna vyrábí dekorativní předměty, broušené sklenice, misky, ale i proslavené sportovní trofeje a poháry. Mezi jejich výtvory patří soška Českého lva nebo pohár Ceny prezidenta republiky. Po skončení prohlídky odcházíme do místní prodejny, kde si můžeme ještě nakoupit různé dekorativní předměty pro rodiče či malé dárky. Vekou radost jsme měli z malého dárku skleněného sloníka, který jsme dostali na památku z dnešní návštěvy. Exkurze ve sklárně se nám velice líbila a my věříme, že se ještě někdy do sklárny podíváme. Poděkování patří průvodkyni paní Kinclové, která se o nás starala a vše nám vysvětlila. Po prohlídce odcházíme na cestu z Nižboru do Hýskova po cyklistické stezce. Probouzející jaro nám dává možnost se kochat krásnou přírodou, sledovat první jarní rostlinky, poslouchat krásný zpěv ptáků. Snad asi poprvé se nám podařilo podél řeky zjistit stopy bobra. Jednalo se o trus zvířete, ale především ohlodané kmeny stromů, mnohdy i přehlodané úplně. Počasí bylo tak nějak aprílové, ale „my nejsme z cukru“.