Úvod3. oddělení školní družiny se vydalo na Medvědí stezku

I když, počasí bylo o něco horší než včera, přesto krátká vycházka po Medvědí stezce, nás lákala. Teple obléci a jdeme. Copak nás asi na cestě čeká?

Jsme po obědě, chvilka odpočinku a jdeme. S sebou vezmeme i něco pro naše miláčky, medvědí hrdiny z Večerníčku. Cesta na Městskou horu nám rychle utíkala, neboť jsme při tom plnili i různé úkoly. Všichni dobře víme, že naše město má ve svém znaku medvěda, medvěd se nachází na městské vlajce, živé medvědy máme v medvědáriu na Městské hoře, které právě v říjnu bylo slavnostně otevřené. Ale ne letos, ale před 20 lety. Proto i my si toto výročí připomínáme a putujeme po medvědí stezce na Městskou horu. Slovo „medvědi“ se nachází též v názvu hokejového družstva „Berounští medvědi“. Naši rodiče asi znají i název rodinného pivovaru pod názvem „Berounský medvěd“. Starostenský řetěz má též ve znaku medvěda, ale i městská pečeť a městská policie Beroun. Cesta nám rychle utekla a my se již nacházíme na Městské hoře u medvědária. Ale jako překvapení? Méďové nikde. Již zase spinkají. Jsme trochu zklamaní, ale víme, že je to normální. Vždyť medvědi jsou zimní spáči, i když pro ty naše to tak doslova neplatí. Oni jsou trochu pohodlnější, neboť mají všeho dostatek. Proto pravý zimní spánek nepotřebují. Nevadí, paní ošetřovatelce jsme předali jablíčka pro naše kamarády a vynahradili jsme si to trochu jinak. My jsme si totiž s sebou vzali i knihu pana Václava Chaloupky Méďové 2 a přečetli jsme si z toho úryvek. Vždyť číst se dá všude. Po dokončení četby se ještě projdeme kolem dokola, ale hoši opravdu nikde. A tak bereme nohy na ramena a odcházíme zpět do družiny. Tak kamarádi, snad někdy příště! My, určitě přijdeme a vy, na nás určitě počkáte.