23. 2. znamená konec LVZ žáků sedmých ročníků doplněný o několik dětí z osmiček. Ani se to nezdá, ale před týdnem jsme jeli do Bedřichova a dnes se vracíme z Bedřichova do Berouna. Uteklo to jako voda. A je tu konec!
Všechno má svůj začátek, všechno má svůj konec. Tak tomu je i týdenní pobyt v Jizerských horách, v Penzionu Eva v Bedřichově. Budíček jako vždy a zpočátku vše při starém. Hygiena, místo úklidu na pokoji dobalení svých osobních věcí, snídaně a dokončení balení a předání pokojů. Po skončení na pokojích a předání pokojů scházíme do jídelny a čekáme, až pro nás přijede autobus. Asi po třiceti minutách se oblékáme a jdeme nalodit věci do autobusu. Sluníčko svítí, loučí se s námi a my se jdeme rozloučit s personálem, pak ještě poslední foto a hotovo. Cíl naší jízdy je naše škola. Cestou ještě malá přestávka, protažení se, malé občerstvení a pokračujeme v cestě zpět. Ke škole dojíždíme kolem třinácté hodiny a na nás čekají již rodiče. Vykládáme z autobusu, rodiče přebírají zdravotní dokumentaci a my se loučíme s kamarády. Ano, ano. Uteklo to velmi rychle a nám v srdcích zbydou jen vzpomínky, někdy historky, ale během pobytu vznikla výborná parta, která se v životě určitě neztratí. Máme opravdu na co vzpomínat. Počasí jsme zažili opravdu zimní, ke konci i skoro jarní, ale také déšť a větřík. Sníh i ledovku. Jsme doma, odcházíme a v teple domova jistě vyprávíme své zážitky svým nejbližším.
