Některé děti 2. oddělení školní družiny si po roce opět zavzpomínaly na jejich verše věnované našemu městu Beroun. V té době jsme si zahráli na básníky a o něco později jsme naši práci zúročili. Verše jsme zaslali do soutěže, které vyhlásilo nakladatelství Albatros media. Naším úkolem bylo buď výtvarně či povídáním ztvárnit město, vesnici či nějaké místo, které dobře známe a kde žijeme. Jediné, co jsme věděli, že by měl vzniknout Můj atlas Česka. My jsme o našem městě vytvořili několik veršů. Pak jsme dlouho čekali a po určité době jsme zjistili, že naše práce bude použita do tohoto atlasu. To bylo radosti. Radost ovšem trochu přešla, když jsme měli navštívit nakladatelství Albatros media v závěru školního roku. My jsme ale se nemohli zúčastnit, neboť v té době jsme reprezentovali naši družinu na hokejbalovém utkání. Opět uplynulo několik měsíců a v počátku nového školního roku se nám dostala zpráva, kde nás Albatros media zve na workshop. Teď už si to nenecháme ujít. To bylo radosti ze zprávy.
Je úterý 27. 9. 2016 a děti školní družiny odchází na vlak, který by je měl dopravit do Prahy – hlavního nádraží. Odtud se pak vydáváme metrem na stanici Vyšehrad a odtud několik metrů do nakladatelství Albatros media. Od deseti hodin zde pro nás začíná workshop s pracovníky Albatros media a malá literární dílnička. Dorazili jsme do cíle a do začátku akce nám chybí několik minut. Následuje svačinka a netrpělivě očekáváme, co se bude dít dál. Po svačině odcházíme do místnosti, kde je připravena prezentace vzniku knihy. Usedáme si na židle ke stolům nebo na sedáčky na zem. Chvilka napětí a neustále čekání, co se bude dít, co nás čeká a co nemine. Přesně v deset hodin, v sále se nachází několik pracovníků, které nikdo z nás neznal. Po krátkém úvodním slovu, proč se setkáváme právě zde, se představuje šéfredaktor Petr Eliáš, literární redaktorka Zuzka, jež později vystřídá literární redaktorka Kristýna Brunclíková. Nesmíme zapomenout ani na spisovatele Ondřeje Hníka. Představujeme se navzájem a pan spisovatel Ondra zná velmi dobře naše město, neboť v prostoru mezi Kladnem, Berounem a Prahou se nachází jeho chata, kam jezdí odpočívat a čas od času navštíví i naše město. Po vzájemném představení probíhá beseda, kde se každý z nás vyjadřuje ke knihám, které právě čte či právě dočetl. Děvčata mají rada knihy o dívkách či právě holčičí knihy, chlapci dávají přednost knihám dobrodružným, nebo přímo Foglarovkám. To si pak všichni notují s šéfredaktorem Petrem Eliášem, který knihy Jaroslava Foglara též miluje. Po krátké besedě se dostáváme k jádru věci a začínáme si povídat o tom, jak taková kniha vůbec vzniká, kdo se na její přípravě podílí a co všechno je potřeba. Zjišťujeme, co lidu se kolem jedné takové knihy, jako je třeba nyní Můj atlas Česka točí. Pak si vysvětlujeme rozdíl mezi nakladatelstvím a vydavatelstvím, kterým je právě Albatros media. Ve druhé části našeho dopoledne se dostává ke slovu spisovatel Ondřej Hník. Vysvětlujeme si, co všechno musí udělat výborný spisovatel, a jak to na druhou stranu dělá běžný normální spisovatel. A pak jsme si zahráli opět na spisovatele a ilustrátory či výtvarníky. Vždyť ke knize jistě patří i ilustrace knihy. Naším úkolem byl si vybrat nějaké známé místečko v naší republice a napsat něco zajímavého o něm, abych do knihy, která vzniká, přilákali dětské čtenáře. Ti, co malovali, měli stejné téma. A tak o zábavu bylo postaráno. Když vše bylo hotové, a čekalo se na naše opozdilce, lákala nás prohlídka zdejší knihovničky. Byla podobná, jako máme my v družině, ale knihy byly jiné. Prozkoumání knihovny nám bylo umožněno a tak hurá! Knihomolové se nezapřou. Každý si půjčil jednu knihu a než ostatní dodělali, měli jsme chvilinku na čtení. A to bylo super! Vždyť kniha je náš kamarád, náš přítel. Ale nyní již nastal čas, kdy se musíme rozloučit. Dozvídáme se, že na jaře příštího roku by kniha Můj atlas Česka měla být hotová a měla by se dostat do rukou našich čtenářů. A protože jsme se na knize naší pílí podíleli, každý z nás obdrží tuto knihu. To je super. Děkujeme a těšíme se na vydání Mého atlasu Česka. Na závěr děkujeme všem za krásné dopoledne s knihou a pak již odcházíme na metro a vlak. Jedeme domů. Cesta utekla velmi rychle a zážitky z dopoledního programu v Albatrosu media jsou žhavé. Bylo to príma a moc se nám to líbilo.
no images were found
