ZŠ Beroun – Závodí

1. duben je více než 100 let znám jako Mezinárodní den ptactva. Jedním z hlavních cílů „Mezinárodního dne ptactva“ je obrácení pozornosti k nebezpečím, ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci tak k jejich ochraně a ochraně jejich stanovišť. U nás založil tradici aprílového slavení „Dne ptáků“ přírodovědec Oto Herrmann. Poprvé byl Den ptáků vyhlášen jako akce pro školy v době Rakousko – Uherska 1. dubna 1900. Tato akce se stala i tradicí celodružinových akcí na naší škole. A nemohlo tomu být jinak ani v letošním roce.

Pondělí – 3. duben 2017. Děti školní družiny a klubu si připomínají Mezinárodní den ptactva. Počasí nám ještě docela přeje, a proto se scházíme na školním dvoře. Dnešní den pro soutěž bude trochu jiný, než jsme dosud měli. Po krátkém úvodním slově si připomínáme mezinárodní projekt „Jaro ožívá“, do kterého je naše družina zapojena. Sledujeme přílet našich poslů jara z Afriky – čápa, vlaštovky, rorýse a kukačky. A poté se již jdeme připravit na soutěž. V areálu školního dvora je rozmístěno několik kartiček s obrázky dospělých ptáků, které jsou označeny modře a číslovkou. Krom těchto obrázků je zde celá řada obrázků mláďat ptáčků, které jsou značeny růžově písmenem abecedy. Vytváříme dvojice, kdy jde starší a mladší soutěžící. Do startovní karty přiřazují k obrázkům dospělých ptáků obrázky mláďat. Vedle pak píšeme, o jaký druh ptáka se jedná. Zpočátku se zdá soutěž velice jednoduchá, ale ve skutečnosti zjišťujeme, že tomu tak není. Po necelé hodině je konec soutěže. Nyní již malá chvilička, a vyhodnotíme. Každá dvojice si bere barevnou pastelku a začínáme opravovat. Posupně si říkáme a ukazuje jednotlivé obrázky, přiřazujeme mláďata a určujeme název ptáka. Pak si spočítáme body. Odborná porota překontroluje výsledky a spočítá body. A je to tady. Vyhodnocení nás mile překvapuje. Plný počet bodů 24 a tím i prvenství v soutěži získali: Jaroslav Smejkal – Olivie Křečková, Elizabeth Kinská – Michaela Raffayová, Adéla Hlávková – Zuzana Prokopová, Brigita a Justina Hanke. Každý účastník obdržel malou pozornost. Všichni jsme měli dobrý pocit z toho, že ty naše opeřence dokážeme poznat. Ve druhé části Mezinárodního dne ptactva byla vyhlášena výtvarná soutěž, kterou budeme vypracovávat v jednotlivých odděleních na téma: „Neodnášejte ptáčata“. Ta pak bude vyhodnocena samostatně.

no images were found

Kdo z dětí nemá rád lego. Kdo si s ním nikdy nehrál ani nehraje. To snad není ani možné. Vždyť chlapci i děvčata tuto stavebnici rádi popadnou. Tyto stavebnice mají i děti ve školní družině. A jak jsou šťastné, když si mohou stavět.

V měsíci únoru probíhala na dětském internetu Veverušák soutěž. Naším úkolem bylo jakkoliv ztvárnit pirátskou loď, která by byla z lego kostiček. Když jsme u Veverušáků v oddělení zjistili, že tato soutěž byla vyhlášena, šli jsme s chutí do práce. Naším úkolem bylo namalovat pirátskou loď, aby bylo z obrázku k poznání, že se jedná o lego stavebnici. Po krátké době vzniklo mnoho hezkých obrázků. Takže jistě porota, která vyhlašovala výsledky, měla z čeho vybírat. A to jsme asi nebyli jediní, kteří se zúčastnili. Koncem února přišla radostná událost. Na jednoho z nás se usmálo štěstí, jeho obrázek z lega „pirátská loď“ uspěla. A kdo byl ten šťastný výherce? Byl jím Tobiáš Gruber z Veverušáků. Odměnou se mu stala volná vstupenka do Kostkolandu v Praze i s rodiči. To bylo radosti. Prostor o ploše více než tisíc metrů čtverečních nabízí propojení herny se statisíci kostiček a muzeum s více než stovkou modelů. Vyžití zde najde malý i velký návštěvník. A tak Tobík si to opravdu užil. Kostkoland navštívil s rodiči a když se vrátil zpět do družiny. Měl spoustu zážitků. I zde se nám ukázala pravda starého české přísloví: „Bez práce, nejsou koláče“. A proto Veverušáci se hodně snaží.

no images were found

Již tradiční akcí se stává v závěru měsíce března, kdy končí měsíc čtenářů Andersenovo odpoledne ve školní družině i klubu. Akce se zúčastňují všechna oddělení. V letošním roce si připomínáme 180. výročí pohádky Císařovy nové šaty. Letošní rok Noci s Andersenem je spjat s Čtyřlístkem. Tak i my, ve školní družině se svým Andersenovým odpolednem předcházíme Noci s Andersenem.

Je pátek 31. 3. 2017 a ve školní družině a klubu se připravujeme na Andersenovo odpoledne, kdy ukončíme měsíc Březen – měsíc čtenářů. Scházíme se po obědě v družině druhého oddělení školní družiny a rozdělujeme tak, jak jsme zvyklí na skupiny jedna až čtyři. Jedině tak můžeme docílit, že všechny děti budou moci soutěžit a soutěž bude spravedlivá. Zpočátku v krátkém úvodu si povídáme o H.CH. ANDESENOVI, připomínáme si pohádku Císařovy nové šaty. Pokračujeme Čtyřlístkem, kde si vzpomínáme na různé ukázky z knihy a vyprávíme si některé kapitoly. Připomínka byla i ta, že děti z druhého oddělení Čtyřlístek malovaly. A pak se již vrháme na první soutěžní úkol. Děti si lehce poradily s dvaceti otázkami, na které odpovídaly. A jak soutěž dopadla? První místo získala skupina první, druhé místo skupina druhá, třetí místo mají trojka i čtyřka se shodným počtem bodů. A protože je krásně, další část Andersenova odpoledne proběhla na školním dvoře. Skupinky měly během dvaceti minut vytvořit povídku či pohádku o tom, jak Čtyřlístek navštívil Beroun. A jak si s tím poradily? To opravdu nemělo chybu. Po uplynutí doby jsme si vyslechli jednotlivé povídky, dětská porota i porota vychovatelek rozhodla o umístění skupin. Jak to dopadlo? Na prvním místě se jednoznačně umístila čtvrtá skupina, druhá byla trojka, třetí jednička a čtvrtá dvojka. Můžeme říci, že povídky opravdu stály za to. Dokonce třetí skupina vyplodila i verše. Po vyhodnocení malá odměna. Na závěr si připomínáme novou knihu berounského spisovatele Jiřího Kahouna „V Dlouhonosech zlobí čerti“. Kniha sice spadá do zimního období, ale my si ji rádi přečteme i nyní.

no images were found

Každým rokem si děti školní družiny připomínají Světový den vody. Chceme, aby se dětem dostal do podvědomí význam vody, zdroje vody a jejich udržitelné nakládání. Světový den vody se koná každoročně 22. března. Mottem Světového dne vody 2017 je „Waste Water”(Odpadní voda).

Aniž bychom věděli, co je mottem letošního Světového dne vody, vypravili jsme se do provozovny, která se nachází v blízkosti naší školy a kterým je zařízení – čistička odpadních vod. Velice nás zajímalo, jak to opravdu ve skutečnosti probíhá. Nikdy jsme si nedokázali vysvětlit, co všechno je k tomu nutné a kolik vše stojí. Na vlastní oči jsme se přesvědčili o tom, jak je nutné se ke zdrojům vody chovat šetrně, šetřit s pitnou vodou a zbytečně s ní neplýtvat. Když jsme zjistili, co všechno kanalizací přichází v první fázi do čističky a co se všechno oddělení od kapaliny, nevěřili jsme. Tady je hadr, zde leží ponožka, támhle i lahev a sklo. Je to běs. Kdo to nevidí, nechce tomu ani věřit. Svou exkurzi jsme zahájili v dispečinku čističky, kde nám průvodce na počítači ukázal, odkud co přichází, kam se dostává, co se tam s tím děje a co vyteče v cíli. Opravdu zajímavé povídání, kdy se dovídáme, že první shrabky se pak odváží na skládku. V našem případě na skládku do Stašova. Po úvodním povídání pokračujeme venku, obcházíme jedno zařízení za druhým a vždy se dozvídáme různé zajímavosti. Když jsme se dostali až na úplný konec, vidíme poměrně čistou vodu, která odtéká do řeky a je nezávadná. Při zajímavém a poutavém vyprávění jsme došli až k povodním v roce 2002, ale i těm pozdějším. Vždy v čističce odpadních vod je velmi rušno. Vlastníkem a provozovatelem čističky odpadních vod je společnost Vodovody a kanalizace Beroun, a. s. Poslední výrazná rekonstrukce čističky byla v letech 2002 – 2003. Během procházky po areálu děti položily řadu zvídavých dotazů, na které nám vždy bylo oborně a srozumitelně odpovězeno. Děti si tak mohly dát dohromady ucelený přehled k mottu Světového dne vody 2017. Děkujeme vodovodům a kanalizacím, ale především pracovníkům čističky odpadních vod, které se nám v tak nepříznivém počasí, přestože jsme slavili den vody, věnovali.

no images were found

Děti školní družiny a školního klubu si dnes připomněly s několika denním předstihem Světový Den divadla. V úvodu jsme si porovnali dva druhy divadel. Divadlo, kde hrají profesionálové a mají to jako své zaměstnání a na druhé straně amatérské divadlo, jehož herci mají hraní jako adrenalinový sport a není to jejich zaměstnání či povolání.

A tak děti přivítaly mezi sebou osobu nejpovolanější paní Jaroslavu Dušilovou, která v divadelním spolku L.O.Ď. Loděnice působí jako režisérka, herečka, ale i zpěvačka. Člověk, který divadlem žije již od svého dětství, kdy její rodiče též pracovali v ochotnickém divadle. Zde působí i se svou sestrou. Amaterské divadlo, které nám přiblížila, čítá 22 herců. Paní Dušilová nás vtáhla do divadelního prostředí velice rychle, přiblížila nám velice podrobně různé funkce, které divadlo musí mít – nápovědu, osvětlovače, zvukaře, další a další, které se kolem pohybují. Ukázala nám několik fotografií z různých představení. Ochotně zapůjčila její poznámky režiséra. Uvedla nás opravdu na půdu ochotnického divadla se vším všudy. Zjistili jsme, jak těžká je pozice ochotníků, jak těžké je zajistit si klientelu diváků a proniknout se svým repertoárem do dalších měst a obcí. Podle řeči bylo jasné, že L.O.Ď. má opravdu dobré zázemí a umí svým vystoupením podchytit diváka. Nechyběly ani dotazy od dětí, které zajímaly různé poznatky z toho, co nám paní Dušilová prozradila. Po více než hodině se však musíme rozloučit. Popřáli jsme paní Dušilové a jejímu spolku ochotníků L.O.Ď. mnoho úspěchů v jejich náročné a zajímavé činnosti, hodně spokojených diváků a věříme, že se třeba i někdy sejdeme a uvidíme dětské představení.

no images were found

Každým rokem od poloviny března probíhají ve školní družině nebo v jednotlivých odděleních jarní dílny. Vyrábíme dárky na Velikonoce, připravujeme se na „vítání jara“. Letos začínáme o něco dříve i se školním klubem.

Středa 15. 3. 2017 a ve školní družině začínáme připravovat dárečky na Velikonoce a na „vítání jara“. Jarní dílnu započaly děti z 2. oddělení Veverušáci, společně se školním klubem a 4. oddělením. Mezi sebou jsme přivítali paní Miluši Šímovou, která k nám pravidelně dochází dvakrát do roka. Pokaždé vyrábíme z vizovického těsta, ale dnes nastala změna. Pracovali jsme se slaným těstem. Téma a motivace našeho vyrábění – Velikonoce. Takže ze slaného těsta vznikala vajíčka, beránci, zajíčci, motýlci, ovečky, ale i ptáčci a holubičky. Paní Šímová nás s touto technikou seznámila loni v Muzeu Českého krasu před Vánocemi. Práce se nám líbila, a tak jsme ji obnovily na Velikonoce. Vzhledem k tomu, že nemůže celé oddělení pracovat současně, postupně jsme utvořili skupinky, které se v průběhu odpoledne prostřídaly. Jedna skupina byla na slaném těstě, zbytek vyráběl krásná velikonoční přáníčka. Práce bylo opravdu mnoho, ale odpoledne uteklo jako voda. Paní Šímová neúnavně vždy pomohla, když bylo potřeba. Poradila, opravila, navrhla změnu, ale vždy s úsměvem pracovala s námi. Za její ochotu ji mnohokrát děkujeme. Máme radost z toho, že se najdou ještě lidé, kteří nezištně předávají své zkušenosti naší nejmladší generaci – dětem. Věříme, že tradice nezanikne. O několik dnů později proběhne podobná dílna pro 1. a 3. oddělení.

no images were found