Na základě rozhodnutí Kongresu UNIMA je od roku 2003 každoročně 21. březen slaven jako Světový den loutkového divadla. Den je příležitostí k oslavě a obrácení pozornosti mezinárodních uměleckých společností, institucí všech žánrů a širokého publika na loutky, jejich kreativitu a tvůrce.
K oslavě tohoto významného dne se připojily i děti od Veverušáků se svými praktikantkami SPgŠ Beroun, které si s dětmi opravdu „Den loutkového divadla“ užily. Nejprve jsme si připomenuli trochu historie o loutkovém divadle, pak společnými silami určovali druhy loutek, připomenuli si i jejich výrobu. Zavzpomínali jsme si i na naše loutkové divadlo Spejbla a Hurvínka. A pak se již vrháme do další činnosti. Rozdělujeme se po dvojících a naším úkolem je se naučit vodit loutku. Vždy jeden z nás loutku vodí, což jsme my samotní, kteří máme na rukách provázky a ten, co nás má vést, nám umožňuje další pohyby. Na vlastní oči jsme si i prohlédli skutečné loutky a chvíli si s nimi pohráli. Ale potom jdeme na další úkol. Nejprve jsme si přečetli pohádku z knihy „Veselé pohádky se zvířátky“. Po přečtení se rozdělujeme na dvě skupiny, kde si vyrábíme ploché loutky a naším úkolem je zahrát loutkové divadlo z pohádky, kterou jsme si přečetli. Ta se jmenovala „O koťátku, které zapomnělo, jak se prosí“. Výroba loutek ve skupině nám zabrala trochu času, pak ještě chvilka na nácvik pohádky a jdeme na veřejné vystoupení. Nejprve pohádku předvedla skupina děvčat, po nich následují chlapci. Během loutkového vystoupení jsme se velmi pobavili. Všichni do hry nasadili mnoho a mnoho. Pobavili jsme se, ale zároveň si společně uspořádali oslavu loutkového divadla. Bylo to moc príma. Na úplný závěr jsme shlédli loutkovou ukázku Spejbla a Hurvínka. A tím právě i naše praxe pro dnešek skončila. Nataša, která si pro nás tento den připravila byla skvělá, snad i proto, že má k loutkovému divadlu velmi blízko, neboť i její maminka s loutkami pracuje. Děkujeme a bylo to moc a moc krásné.
no images were found
