Dnešní den 14. 1. 2022 je vyvrcholením oslav 22. narozenin našich medvědích miláčků Kuby a Matěje z Městské hory. Vždy chodí naše školní družina v předstihu před oficiálními oslavami na Městskou horu za našimi chlupáči, letos z časových důvodů to však nevyšlo. Přesto přicházíme, ale s jednodenním zpožděním. Nevadí, alespoň jsme si to užili, jak se patří.
Po skončení školní výuky se děti z družiny připravují na odchod s cílem Městská hora – medvědárium. Ještě připravit vyrobené dorty, k tomu kytice se zdravou výživou a tašky od jednotlivých dárců pro naše chlupáče. Potom již odchod. Sice trochu chladněji, ale sluníčko nám svítí na cestu a je nám hned veselo. Přicházíme do cíle, ale co nevidíme. Medvědárium je prázdné, po chlupáčích ani vidu, ani slechu. Co bude? Připravíme se k předání darů pro večerníčkové hrdiny. Přichází paní ošetřovatelka a praví: „Děti, nevím, zda se mi podaří naše kluky vzbudit. Včera měli oslavu, dnes v poledne se najedli a šli spát. A spí a spí a spí.“ Chvíli přemýšlíme a pak nás napadá. My jim zazpíváme píseň o medvědech, oni to uslyší a třeba k nám přijdou. Vždyť vědí, že jsme tady ještě nebyli a jsou zvyklí na to, že každým rokem za nimi přicházíme, my děti, ze školní družiny. To by bylo, aby nás nechtěli vidět! Začínáme zpívat, přidáváme na intenzitě hlasu a najednou se kluci vykutálí jako dvě chlupaté koule ze svých ložnic. Během minuty jsou u nás, dívají se, prohlíží si nás. „Kluci, my Vám jdeme popřát k těm narozeninám, a přinášíme Vám dary. Tři dorty, kytici z ovoce a krásné přání. Chcete? Máte chuť? Tak pojďte.“ Odcházíme s paní ošetřovatelkou k hlavnímu vchodu. Předáváme jí jeden dort za druhým a koukáme, co bude. Kluci najednou začali polykat sliny. Paní ošetřovatelka z každého dortu vzala kousek, oběma klukům dala do tlamičky a my jen pozorujeme. Chutná jim to, asi jsme to udělali dobré. Dva dortíky s medem a ovocem, třetí dortík se šlehačkou. To bylo mlaskání. I my shodně s paní ošetřovatelkou jsme se shodli na tom, že jej nemohou sníst najednou. Musí jim zbýt ještě na zítra. A tak jim ještě zapíváme píseň a odcházíme odnést další dary a zbylé dorty, aby si je paní ošetřovatelka schovala. Kluci jdou podle plotu s námi. Koukají na nás, asi by si ještě dali, ale opravdu nemohou. Sledují nás, vypadá to, jako by měli radost z toho, že jsme na ně nezapomněli a že jsme za nimi přišli. Tak kluci, my se s vámi loučíme, přejeme hodně zdraví, a abyste s námi tady žili ještě hodně dlouho. Nesmíme zapomenout ani na Vojtu, který se na nás asi dívá shora. Chlupáči, mějte se a my zase půjdeme.
Loučíme se i s paní ošetřovatelkou a pomalu a jistě odcházíme zpět. Tak taková byla oslava medvědů s naší družinou. Obě strany si ji jistě velice užili. Máme na co vzpomínat a máme i další inspiraci pro naši činnost do školní družiny.
no images were found
