Velikonoce byly, jsou a budou vždy svátkem jara. Dodnes jsou pro většinu lidí spojeny s tradicemi jako pomlázka, kraslice a beránek. Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne od Květné neděle. Ve školách probíhají Velikonoční prázdniny, školáci mají volno, ale rodiče ještě pracují. Tohoto volného prázdninového dne využila i naše školní družina a vyrazila na tradiční akci, kterou je výprava do Alkazaru.
Scházíme se v osm hodin před školou, na zádech batůžky se svačinou a pitím, možná někdo i buřtíky a vyrážíme. Náš cíl – Alkazar. Procházíme CHKO Český kras, o kterém jsme se v minulých dne dověděli mnoho zajímavostí. Sledujeme okolní život v přírodě, poznáváme rostlinky a upoutávají nás skalní útvary z vápence. Na nich vidíme, jak se jaro čím dál tím více přibližuje. Obdivujeme trsy žlutě kvetoucí tařice skalní a pokračujeme po cyklo stezce dál k Alkazaru. Cestou jsme si zahráli i několik her a zase pokračujeme. Cesta utekla a my jsme v cíli. Před námi se objeví krásný prostor, nad kterým se tyčí vápencové skály a terasa bývalého lomu. Vidíme i veřejné ohniště a dětské „prolézačky“. Ale ty nás zas tak dalece nelákají. Odkládáme zátěž našich batohů a jdeme hledat a sbírat suché větvičky na základ našeho ohýnku. K dispozici si zde turisté nechávají pruty na opékání vuřtů a my si je půjčíme. Zakládáme ohniště, připravíme se na opékaní a čeká nás vytoužená svačinka z opečených špekáčků. Vždyť jsme se na ni již těšili. Po svačině jdeme na pletení pomlázky. Uvidíme, jak šikovné budou naše ručičky. A jsou! Za nedlouho máme upletené pomlázky, ještě ozdobit a jdeme si zahrát ještě různé hry. To je divné, ten čas tak strašně ubíhá, my budeme muset již pomalu končit. Ještě před cestou, abychom si trochu odpočali. Přečetli jsme si krátkou „Velikonoční pohádku o zajíčkovi“. Příběh nás láká do probouzející se jarní přírody, kde všechno krásně kvete. Asi tak se to odehrává jako při dnešní naší výpravě. Ptáci zpívají, štěbetají, z dáli je slyšet strakapoud nebo datel a příroda je krásná. V pohádce vystupuje zajíček Kuliferda, který naslouchá, co si povídá jedna rodinka s dětmi. Rodiče děti seznamují i s tradicemi a zvyky Velikonoc. Jako by to byla pohádka šitá na míru pro nás. I my si říkali o tradicích Velikonoc, pletli si pomlázku, ale žádného zajíčka jsme nikde neviděli. Asi byl schovaný. A když zajíček Kuliferda doposlouchal celé to povídání rodičů dětem o Velikonocích, odskákal domů. A co si myslíte, že jsme udělali my. My jsme po sobě krásně všechno uklidili, vzali batohy a vydali se na cestu ke škole. Tam již na některé z nás čekali rodiče. Výlet byl super, užili jsme si ho, ale bylo velké teplo. Co chceme, vždyť je jaro! Popřejeme si navzájem krásné Velikonoce a v úterý se opět sejdeme v družině. Tak krásné Velikonoce, přátelé!
no images were found
