Dnešním dnem začaly pro školáky velikonoční prázdniny. V letošním roce připadly na 6. dubna. Tento den je též nazýván „zelený čtvrtek“. V tento den by měl být jídelníček hlavně zelený. Družina využila volného dne, a když se má jíst něco zeleného, my jsme si zvolili „zelenou procházku“ do Alkazaru. Vždyť současná příroda se již také velmi zelená. Již jsme se všichni těšili, neboť po dlouhé zimě opět pobyt v přírodě je pro nás v tomto období tradicí.
Scházíme se společně dnes, 6. dubna, před školou. Ještě několik minut a vycházíme. Kdo tu je, ten tu je, kdo ne, má smůlu. Naším cílem je lom Alkazar. To je naše tradice. Cestu směrujeme po cyklostezce směrem k Srbsku, pozorujeme probouzející se jarní přírodu, poznáváme první jarní květiny, svoji pozornost upíráme na koniklec luční. Ale ten jsme ovšem nenašli. Sledujeme i život na Berounce, pozorujeme volavku, která nad řekou prolétla. Cestou na březích Berounky hledáme vrbové proutky, abychom si v cíli mohli uplést pomlázku. Z květin jsme viděli orsej jarní, violku vonnou, křivatec, sasanku pryskyřníkovou, smetánku lékařskou, podběl obecný, ale i hluchavku nachovou. Asi v polovině cesty si odkládáme batohy a jdeme si zahrát hru, „rybičky, rybičky…“ při hře jsme náhle všichni zbystřili a nikdo nevěděl, co se vůbec děje. Nad námi monitoroval vrtulník policie ČR okolí Berounky. Letěl tak nízko, že jsme si mysleli, že bude na louce přistávat. Nebylo to tak. Pozastavili jsme hru a sledovali, co bude následovat. Vrtulník třikrát proletěl nad námi, nepřistál. My jsme posádce zamávali, ona nám také a pokračoval v letu dál. Bylo to super. Nikdo z nás takto nikdy vrtulník v těsné blízkosti nad námi neviděl. Po jeho odletu pokračujeme v cestě dál. Proutky máme nasbírané a za chvíli jsme v cíli. Odkládáme batohy, připravujeme ohniště, rozdělujeme proutky po šesti a jeden konec si svazujeme. Když je vše připravené, jdeme opékat špekáčky. Na to jsme se velice těšili. Následuje svačina, chvíli odpočinku a jdeme plést pomlázku. Ach, jo? To je práce. Někdo je šikovný a zvládá, někomu to trvá déle. Ale na úplný závěr všichni zvládli. Dokončíme zdobení mašlemi a jdeme si zasoutěžit. Rozdělujeme se na 4 skupiny, dostali jsme startovní arch, tužku. Určujeme si jednoho, kdo bude zapisovat. V určitém prostoru jsou rozházena vajíčka, která jsou očíslována a na nich je napsáno písmeno. Když dáme dohromady všechny vajíčka podle čísel, dostaneme tajenku. Ještě chvilka napětí, posedáme si kolem vychovatelky Lucky, která nám přečte krásnou pohádku o Velikonocích. Cože? Pohádku o Velikonocích? Pohádka se jmenuje Velikonoční pohádka o zajíčkovi Kuliferdovi. Paráda, krásná pohádka a my posloucháme a posloucháme. Vždyť číst můžeme všude, i venku. Po přečtení pohádky se shromáždily naše skupiny a soutěž může začít. Tři, dva, jedna, start. Nejprve běháme po jednom, pak po dvojicích, nakonec po třech a na úplný závěr v krátkém časovém úseku všichni. Jeden stále zapisuje. A konec! Společná kontrola a zapsání správných písmen. Heslo se nepodařilo nikomu vyluštit ještě před kontrolou. Doplnili jsme si správná písmena a heslo znělo: „NA ZELENÝ ČTVRTEK HRACHY ZASÍVEJ, NA VELKÝ PÁTEK SE ZEMÍ NEHÝBEJ“. Pak jsme si spočítali počet správných písmen a celou stezku vyhodnotili. A kdo zvítězil? 1. místo 4. skupina Zuzky Noskové – 46 bodů, 2. místo 3. skupina Klárky Tomanové – 44 body, 3. místo 2. skupina Marušky Mejstříkové – 35 bodů, 4. místo 1. skupina Natálky Šimonové – 34 body. Blahopřejeme a malá sladká velikonoční odměna. A nyní se nám naplnil čas, uklízíme po sobě, bereme batohy, řadíme se a odchází zpět ke škole, abychom to rychle zvládli. U školy na nás již čekali rodiče.
A co závěrem? Výlet se podařil, jaro jsme hledali a našli. Pomlázka je na pondělí připravena, tak ještě jednou: „Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný …“ A od školy se rozcházíme s rodiči. Počasí přálo, nepršelo, i když zrána byla docela zima. Výlet jsme si užili. Tak krásné Velikonoce.
no images were found
