Dnešní den, 31. květen, nám připomíná otevírání studánek. Jde o český lidový zvyk, jehož účelem bylo ukončení období sucha a přivolání deště. Již několik let tento den je i tradicí naší školní družiny. Dříve se při tomto svátku dívky modlily za čistou vodu, úrodu a vše bylo zakončené tancem a hudbou.
A tak dnešní den 31. května v naší školní družině patřil naší studánce, která se nachází v CHKO Český kras nedaleko berounské nemocnice. Lidé v dávných dobách vítali příchod jara otevíráním studánky a jejich vyčištěním po dlouhé zimě. I my jsme s družinou po zimě byli studánku čistit. Vždyť voda je drahocenná. Dříve si lidé studánek velice vážili, neboť pro ně byly zdrojem pitné vody. Po staletí udržované studánky s rozvojem vodovodních sítí začaly pustnout a často se ztratily v bahně. Naše studánka ne! Každoročně několikrát do roka odcházíme s oddělením na její údržbu a snažíme se, aby nám vydržela co nejdéle.
Dnešní den se na otevírání studánky opravdu vydařil. Kolem třinácté hodiny odchází všechna oddělení ke studánce, neseme s sebou zlatý klíč. Cestou se naše víla Viktorka Csiriková připravuje na svou první roli, kde zlatým klíčem studánku otevře. Docházíme ke studánce, kde jsme utvořili kruh a můžeme začít. Po krátkém úvodu nám Anička Burešová zarecitovala verše Josefa Václava Sládka s názvem Křišťálová studánka. Po krátké básničce jsme si všichni společně zazpívali píseň Petrova studánka. A poté již slavnostní akt. Naše víla Viktorka otevírá studánku se slovy: „Odemykám, odemykám studánku, abych měla vodu do džbánku“. Těmito slovy odemykali zástupci jednotlivých oddělení též studánku. Po otevření studánky jsme ještě popřáli: aby byla čistá, aby ji nikdo neznečišťoval, aby mohla dávat vodu i zvířátkům v hlubokém lese, aby se stala místem, které by lidé opět navštěvovali.
A nyní se již s naší studánkou loučíme, věříme, že se opět na ní přijdeme podívat a její okolí ošetříme. Dnešní den byl pro otevírání studánky jako stvořený. Vždyť jeho účelem bylo ukončit období sucha a přivolat déšť. A to se nám splnila. Odcházíme zpět do školy a nad námi se ženou velké černé mraky. Asi bude pršet. Vejdeme do školy, bereme si svačinu a pití a odcházíme na školní dvorek. Pomalu končíme svačinu a najednou jako když do mraků někdo střelí a začíná pršet. Všechno balíme a odcházíme do družiny. Do Berouna se přihnal prudký déšť s bouřkou. Sucho je ukončeno a my otevřením studánky opravdu přivolali déšť.
