Tento již mnoho let starý projekt o pololetních prázdninách dává možnost všem zájemcům seznámit se s historií, pamětihodnostmi a zajímavostmi některých měst, které známe mnohdy jen ze školních lavic či našich učebnic. Poznat a seznámit se na vlastní oči s tím, jak to vlastně je.
Děti z Berouna – Závodí mají již svoji tradici a každým rokem o pololetních prázdninách jezdí do Prahy, kde se seznamují s různými historickými památkami, navštěvují různá muzea a galerie. Dvouletá přestávka od akce Ledová Praha byla příliš dlouhá, ale dlouhé čekání se vyplatilo a my na Ledovou Prahu po dvou letech opět vyrazili. Odjíždíme v osm hodin od školy a naším cílem je jako první prohlídka Pražského hradu a poté návštěva Muzea Policie ČR a pokud to časově stihneme i Muzeum Armády ČR. Přijíždíme na Pražský hrad, cestou si prohlížíme budovu, kde začíná pracovat nový pan president Petr Pavel. Jde o přechodné sídlo, které bude v březnu nahrazeno prostorem na Pražském hradě. I časově máme opět překvapení. Vešli jsme se do času, kde jsme mohli vidět výměnu Hradní stráže, která se v určitou dobu vždy mění. Procházíme po nádvoří a všímáme si různých zajímavostí, které se zde nachází. Další naše zastávka je u Chrámu sv. Víta. Prohlížíme si stavbu chrámu z venku a všímáme si i různých zajímavostí a jeho zdobení. Nyní vcházíme i do vnitřních prostor. To je pro mnohé z nás velké překvapení, neboť ne každý chrám již navštívil. Prohlížíme si vnitřní výzdobu. Je to krása, i co se týče množství návštěvníků. V prostorách se pohybujeme zatím pouze my, a ještě nějaká jiná skupina cizinců. Chrám sv. Víta opravdu nemá chybu. Po prohlídce postupujeme dál, procházíme další zákoutí a dostáváme se do Zlaté uličky, přicházíme až k Daliborce, ale přestože je uplakané dešťové počasí, kocháme se pohledem na Prahu. Vidíme Míčovnu a hned vedle i domeček, ve kterém může bydlet i pan prezident. Počasí mnoho nepřeje, místo Ledové Prahy snad máme Ledovou deštivou Prahu, neboť je i docela chladno. A tak se vracíme zpět k autobusu a pokračujeme v další prohlídce, kterou je Muzeum Policie ČR. Autobus staví na parkovišti a my přecházíme do prostor muzea. Rozdělujeme se na čtyři skupiny a každá skupina si vybírá cestu, kudy půjde, abychom stačili projít opravdu všechno. Na prvním zastavení nás přivítal na „četnické stanici“ četník v dobové uniformě. Nejprve si s námi povídal, seznámil nás s mnoha zajímavostmi a pak jsme si i zasoutěžili. Za naše správné odpovědi jsme obdrželi malou četnickou odměnu. Po splnění a vyhodnocení úkolů na „četnické stanici“ pokračujeme dál. Další zastávkou je oddělení prevence Krajského ředitelství hlavního města Prahy a další soutěže. Zde si vyplníme křížovku pro chytré hlavičky, protáhneme se bludištěm a pomůžeme Poldince najít cestu ke svému kolegovi a v neposlední soutěži je i najít deset rozdílů na obrázcích, které vypadají naprosto stejné. Po splnění všech zdejších úkolů jdeme ke kontrole a k vyhodnocení soutěžních úkolů s předáním odměn. Postupem se dostáváme na dopravní oddělení policie. Nejprve prohlídka prostor a poté opět soutěže. Na mapě máme označit chyby chodců a ostatních účastníků silničního provozu. Další zastávkou je letecká služba ministerstva vnitra. Zde se nám velice líbili modely letadel. Postupujeme dál a naše zastávka je na Národní protidrogové centrále, kriminalistickém ústavu. Tady máme možnost na daktiloskopickém oddělení si otisknout svůj palec. Každý je opravdu jiný. Velmi zajímavé stanoviště. A tak se pomalu a jistě dostáváme do konce prohlídky a zjišťujeme, že náš čas se pomalu a jistě chýlí k závěru. Ještě malá prohlídka a odcházíme na autobus. Vždyť za chvíli musíme být již zpátky v Berouně. Smůla, Muzeum armády ČR jsme nestihli, ale tak snad někdy příště. I tak to všechno stačilo. Někteří unavení, někteří ne, v hlavičkách se nám usazují informace a těch je dneska velice hodně. I přes nevlídné deštivé počasí se nám výlet vydařil a nám zbydou již jen vzpomínky na letošní Ledovou Prahu. Či snad Ledovou deštivou Prahu? Tak zase za rok o pololetních prázdninách.
Jdeme na autobus a hurá domů. To bude vyprávění příběhů. To se rodiče budou asi divit. A příští týden ve škole, copak na to naši spolužáci? Ty nám asi budou trochu závidět.
no images were found
