Je tady den, na který se některé děti těší a s radostí vyhlížejí. Ale najdou se i jiné, které se dnešního dne obávají. Dnes v podvečer můžeme potkat v ulicích českých měst Mikuláše s andělem, ale také čerty. Dnes máme v kalendáři úterý 5. prosince, kdy nás může navštívit se svou družinou Mikuláš. I když svůj svátek slaví až 6. prosince. A proč uvidíme Mikuláše, čerta a anděla v ulicích už dnes? Důvodem je skutečnost, že naši předkové až do 16. století považovali za začátek nového dne západ slunce dne předchozího. Proto se na Mikuláše chodí už v předvečer svátku, tedy 5. prosince.
A tak dnes nás navštívil ve všech odděleních čert, Mikuláš a anděl. V každém oddělení to vypadalo trochu jinak, ale my jsme si to odpoledne s Mikulášem a jeho družinou opravdu užili. První oddělení navštívily paní praktikantky. Po cestě však potkaly čerty, kteří je začarovali. A tak nás poprosily o úkoly: poznávat kořen podle čichu, zavázat kouzelnou mašli, poznat věci podle hmatu, Kimovu hru – co zmizelo, přebírání korálků. A protože jsme všechny úkoly splnili, paní praktikantky jsme vysvobodili. Potom už nebyly začarované.
Mikuláš se svou rodinou též navštívil i děti ze 3. oddělení. Chvíli si s nimi povídal, děti mu zarecitovaly i nějakou básničku. Andělíček jim navrhl, zda by si nechtěly vyrobit „andělská křídla“, takové, jako má on sám. A tak se děti se svatou rodinou daly do práce.
Mikuláš se svou rodinou navštívil i 4. oddělení. Po příchodu do družiny děti náhle zbystřily a nevěděly a ani netušily, co se bude dít. V tichosti naslouchaly. Děvčata nejdříve četla z Knihy hříchů něco o každém dítěti. Někdo na sebe slyšel chválu, někdy někteří slyšeli i něco záporného. Ale ti, co neposlouchají, nakonec slíbili, že se napraví a že již budou hodní. Tak uvidíme, jak ten slib splníme. Pak si zapívali písničku Mik – miku, Mik – miku Mikuláš. Společně přednesli tři básničky pro čerty, pro anděla a Mikuláše. Po tomto úvodním zahájení bylo pro děti připraveno pět stanovišť, na kterých jsme plnili různé úkoly. Byl to hod jitrnicí na cíl, hádali jsme hádanky, poznávali podle hmatu předměty v pytli, stavěli po slepu komín z pekla. U Mikuláše jsme přednášeli nebo zpívali a pak jsme dostali odměnu a medaili, kterou jsme si vybarvili.
I k nejstarším dětem do oddělení přišel Mikuláš, čerti a anděl. Ale musíme říci, že čerti nás pěkně vylekali. Možná se i někteří báli. Chvíli jsme si povídali. Svatý Mikuláš měl u sebe i velkou a silnou Knihu hříchů. Z ní nám četl a my zjistili, že toho o nás víme poměrně mnoho. Museli jsme dát za pravdu, že toho na nás věděl velice hodně. Některé z nás pochválil, jiné napomenul a chtěl, aby se dotyční polepšili. Nakonec mu to slíbili. Ale jeden z nás obdržel i k nadílce nejprve velký kus uhlí. Asi si ho dotyčný zasloužil. Ale nakonec vše dobře dopadlo. Svaté rodině jsme předvedli naše pásmo, se kterým budeme vystupovat na veřejnosti. Moc se jim to líbilo, a tak nás pochválili. Následovala i malá odměna. Po oficiální části se s námi rozloučili a my jsme v programu pokračovali. Povídali jsme si o tom, co jsme právě teď prožívali a co asi bude následovat doma večer. Za krátkou chvíli nás navštívily naše paní praktikantky a my s nimi pokračovali v další činnosti. Naučili jsme se dvě nové písničky – „Byla jedna Káča“ a druhou „Mikuláši, Mikuláši.“ Paní praktikantky nám při tom hrály na klavír a na flétnu. A na závěr, po těžkém dni ve škole a předešlé činnosti jsme si zahráli hru „Tancovali dva čertíci“. Písničku jsme se naučili. Zpívala se na melodii písně „Šel zahradník do zahrady“. Odpoledne uteklo velmi rychle a my se nakonec již musíme rozloučit. Děkujeme našim praktikantkám za super prožité odpoledne. A za týden se opět uvidíme.
Mikulášská tradice nezanikla ani u nás v družině. Čas čekání na vytoužené svátky si krátíme, jak to jen jde. Doba adventu nám k tomu napomáhá.
