Poslední volný den v rámci podzimních prázdnin byl ve znamení podzimní výpravy po „Medvědí stezce na Městskou horu“. Takto si užívaly děti školní družiny na naší škole. Abychom si to všechno ještě více zpříjemnili, po celý den nám krásně svítilo sluníčko.
Místem startu dnešní výpravy po „Medvědí stezce“ byla škola v Berouně – Závodí. Sešli jsme se všichni na osmou hodinu, rozloučili se s rodiči a odcházíme. Náš cíl – Městská hora s večerníčkovým hrdinou Kubou. Procházíme městem a začínáme šplhat na Městskou horu. Za nedlouho jsme již v cíli a zvědavě se rozhlížíme, zda se na nás Kuba přijde podívat. Zatím to tak nevypadá. Hovoříme s paní ošetřovatelkou, která nám vysvětluje, že medvědi včetně Kuby v tomto období začínají mít zimní spánek. Zda jej bude mít i Kuba, se časem uvidí. Kuba je pohodlný a nikdo neví, zda se na nás přijde podívat. Paní ošetřovatelka ho nutit nebude. Než budeme pokračovat v našem dalším programu, zazpívali jsme Kubíkovi píseň z večerníčku. Třeba ji uslyší a třeba za námi přijde.
Po krátkém úvodu si jdeme posadit ke zdejšímu kiosku a následuje svačina. Mezi tím paní vychovatelka jde pro nás připravit soutěž skupin po „Medvědí stezce“. Na trase je rozvěšeno 17 úkolů, na které musíme odpovědět. Dnes nám tajenka žádná nevyjde, i když ke správným odpovědím nám pomohou čtyři nápovědy a my si musíme vybrat tu správnou. Otázky budou směrovány k večerníčkovým hrdinům, kteří na Městské hoře od roku 2000 žili. Dnes nám zde zůstal už jen jeden, a to je Kuba. Vše je připraveno a my můžeme začít. Rozdělujeme se na 4 skupiny, které jsou smíšené a na správných odpovědích se podílí celý kolektiv. Ten též chodí společně ze stanoviště na stanoviště. Když je vše hotovo, přinášíme startovní kartu paní vychovatelce a získáváme první body za rychlost. Soutěž skupin je odstartována a všichni se maximálně snaží. Asi po 30 minutách je soutěž u konce a my si opět zaujímáme místo o kiosku. Než si řekneme správné odpovědi a ohodnotíme naše výsledky, nasloucháme dalším pokynům. Náhle nastalo hrobové ticho a my jen slyšíme volání paní ošetřovatelky. Zbystřujeme zrak a co čert nechtěl. Kuba nás asi slyšel, slyšel i jeho písničku a probudil se k životu. Asi nás šel pozdravit a my věříme, že zcela určitě poznal hlas dětí ze Závodí. Běžíme blíž a sledujeme jeho váhavé chování. Pak se uklidní, posadí se před jeho domeček a hledí na nás. My zase koukáme na něho a jsme moc šťastní, že jsme Kubu mohli vidět. A teď již jdeme vyhodnotit první soutěž. Sečteme a nahlásíme první body a budeme pokračovat dál. Odcházíme na vrchol Městské hory a opět si odkládáme batohy. Budeme pokračovat v další soutěži. Tu pro nás připravil Kuba, který na palouky zanechal po sobě stopy, když se šel projít po Městské hoře. Na stopách, kterých je 24 máme hádanky, které musíme uhodnout. Na jejich splnění máme dvacet minut. Po dvaceti minutách končíme, jdeme vyhodnotit i druhou soutěž. Říkáme si správné odpovědi, sepisujeme body, které pak nahlásíme do dnešního celkového soutěžního bodování. A je hotovo. Mnoho času sice nezbývá, ale my si ten čas ještě užijeme. Odcházíme k medvědáriu na zdejší atrakce. Každý si může vybrat to, co se mu právě líbí. Po určité době je již konec. Konec všemu. Oblékáme se, bereme batůžky a odcházíme zpět ke škole. Na závěr ještě dnešní výsledky soutěží. Na 1. místě se umístila 1. skupina 660 bodů. 2. místo obsadila 3. skupina 650 bodů, 3. místo patřilo 4. skupině 600 bodů. Na posledním místě skončila 2. skupina 430 bodů.
Cestou si povídáme zážitky z dnešního dne. Za lávkou nás čeká ještě několik her a potom doopravdy cesta zpět. U školy se pomalu shromažďují rodiče a my odcházíme domů. Dnešní den stál opět za to. Užili jsme si nejen pohybu, viděli Kubíka, a svítilo nám sluníčko. Společně se loučíme a v pondělí zase ve škole.