Již počátkem nového školního roku děti naší školní družiny začaly putovat po stopách Českého krasu. Není na tom nic divného. Uvědomily si, že v roce 1972 tato CHKO vznikla. A v putování a získávání nových informací pokračují i nyní. Proto se dnes děti z 2. oddělení vydaly do Berouna, kde na Pěší zóně, Palackého ulici, vzniká nová výstava k tomuto výročí.
Přicházíme k prvnímu panelu, a ještě, než si jej jdeme prozkoumat si něco málo říkáme o Českém krasu. Jde o území, které je tvořeno převážně prvohorními usazeninami – vápenci, břidlicemi silurského a devonského stáří s krasovými jevy včetně jeskyní. Přestože se jedná o malou nadmořskou výšku – od 208 m n.m. do 499 m n. m. je zde velmi pestrý a členitý reliéf. V oblasti se vyskytuje teplomilná květena i zvířena, ale mnoho cenných geologických profilů a světově známých nalezišť zkamenělin.
Pak již sledujeme panely, které jsou věnovány 50. výročí Chráněné krajinné oblasti Český kras. Jsou rozdělené do pěti tematických okruhů:
– Vápence – základ Českého krasu
– Skály a stepi – specialisté na sucho
– Jeřáby, šípáky a dříny
– Letouni – netopýři a vrápenci
– Hmyz – opomíjený, ale důležitý
A tak si prohlížíme panel po panelu a určujeme přírodniny, které známe. Na obrázcích poznáváme skály v oblasti Alkazaru, kam každým rokem chodíme. Dále pak poznáváme: jaterník podléšku, tařici skalní, střevíčník pantoflíček, vstavač, roháče velkého, mloka skvrnitého, různé druhy dubů, dřín. Neunikli nám ani netopýři a vrápenci, kde se dovídáme, že netopýři vidí ušima. Mnoho zajímavostí jsme se dověděli z těchto panelů. Slíbili jsme si, že se ještě k fauně a floře Českého krasu určitě vrátíme. Jarní Palackého ulice sice hýří krásnými obrázky, někdy vysvitlo i sluníčko, ale zima ještě pokračuje. Přesto se nám výstava velice líbila.
no images were found
