Velikonoce jsou obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. Samotné oslavě předchází Pašijový týden. Jde o poslední týden před Velikonocemi a začíná Květnou nedělí. V lidové tradici je spojen s úklidem, půstem a magickými zvyky. Vrcholí tento týden Zeleným čtvrtkem do Velikonoční neděle.
O tom všem se hovořilo ve školní družině a s dětmi jsme diskutovali, co se v jednotlivé dny děje. Připomenuli jsme so zvyky a tradice tohoto jarního svátku. Děti se s ostatními podělily o to, co oni doma v rodině dodržují za zvyky. Ze zvyků jsme si připomenuly Květnou neděli, kdy probíhá svěcení kočiček, ale připomíná se i Ježíškův vjezd do Jeruzaléma. Pak probíhá Modré pondělí. Modrá barva značí očekávání a začíná se s úklidem. Potom následuje Šedivé (nebo i Žluté) úterý, kdy hospodyně vymetají pavučiny a připravují se na svátky. Na Škaredou středu se vymetají komíny, nemělo by se mračit, aby se nestalo po všechny středy. Na Zelený čtvrtek se jí zelená strava pro zdraví a zvony odlétají do Říma. Velký pátek je Dnem ukřižování, se , přísného půstu a otevírají se poklady v zemi. Bílá sobota je den klidu, pečou se mazance a beránci. Velikonoční neděle je dnem vzkříšení, konec půstu a probíhají oslavy. U starších dětí proběhl i Pašijový týden. Děti pracovaly ve skupinách. Na chodbě jsme byly lístečky s názvy dnů. Naším úkolem bylo lístečky najít a pak správně složit názvy dnů Svatého týdne před Velikonocemi. Vysvětlovali jsme si, proč se tak jmenují. Po této části jsme malovali metalickými fixy na pouche a vytvářeli kraslice jako zápich, který přidáme do osení. Mladší děti si též vyprávěly o Velikonocích.
Předvelikonoční odpoledne jsem ukončili verši k jednotlivým dnům.
