Děti školní družiny využily další volný den a vydaly se na výlet opět do lesa. Cílem naší dnešní trasy byla Malá Chuchle – zookoutek. Zdejší podzimní příroda, která opravdu hýří barvami podzimu, obohacena i o zvířátka.
I dnes 31. 10. nás čekal krásný výlet do podzimní přírody. Scházíme se u školy na osmou hodinu a odjíždíme směr Praha – Malá Chuchle. Cesta dnes nebyla vůbec krátká, přesto bezpečná, ale my se již nemohli dočkat. Mnozí z nás tento kout naší vlasti neznají a ani netušili, co je zde čeká. Dostáváme se na dosah našeho cíle a všichni společně odcházíme. ZOOkoutek Malá Chuchle – cíl naší výpravy. Cestou jsme si zopakovali to, co jsme během dvou výletů sledovali, a tak jsme si ověřili naše znalosti z poznávání stromů, listů a plodů podzimu. Z listnatých stromů jsme zde poznali všechny. Novinkou pro nás byl rudě zbarvený okrasný dub červený. Z jehličnatých stromů jsme též poznali všechny. Oříškem však pro nás byla jedle douglaska. Ale i to jsme zvládli. Pozorujeme klíčící žaludy, poznáváme různé druhy šišek a sledujeme i semínka z nich. Naším úkolem bylo si připravit jeden klíčící žalud, doma si jej dát do květináče a sledovat, jak bude vypadat zjara. Zdali pak se podaří někomu z nás vypěstovat malý stromek dubu? Tak uvidíme. Po další chvíli chůze se dostáváme na místo pro nás určené. Následuje svačina a potom již jdeme na procházku za zvířátky. Nejprve nás čeká zvěř vysoká – jelen, laň, mláďata, daněk, los. Na vlastní oči vidíme rozdíly mezi jednotlivými druhy. Vidíme zde i muflona, rysa ostrovida, různé druhy sov, havrana, vránu, krkavce, sojku a další a další. Nevíme, co dříve pozorovat a sledovat. Některá zvířátka nás vítají svými zvuky, jejich krásnýma očima si nás prohlíží, jako by byla ráda, že jsme zde.
Krásné dopoledne zde strávené velmi rychle časově ubíhá. My se pomalu a jistě budeme se zvířaty loučit a doufáme, že se sem ještě někdy vydáme. Vždyť takový krásný prostor uprostřed lesa a se zvířaty, které žijí u nás a vidět je na vlastní oči se podaří málo komu ve volné přírodě. Bylo to krásné a my budeme mít na co vzpomínat.
Cestou k autobusu ještě malá zastávka na dětském hřišti, chvíle pro hry a jedeme zpět. Kdo ví, jaká bude cesta a jak dlouhá. Vždyť u školy na nás již ve 13 hodin budou čekat rodiče. Zpáteční cesta byla mnohem lepší a netrvala dlouho. Přijeli jsme včas, a tak jsme ještě vyrazili na školní hřiště si zahrát několik her. Před 13 hodinou odcházíme před školu a rodiče se pomalu schází. Loučíme se a budeme doma vyprávět a vzpomínat na to, co všechno jsme viděli a zažili.
