Pálení čarodějnic, „čarodějnice“ – lidový zvyk spojený s vírou v čarodějnice. Odehrává se sice v noci ze 30. dubna na 1. května. V naší školní družině však bývá ve zvyku „čarodějnické odpoledne“. Na počátku 21. století si podoba pálení čarodějnic zachovává řadu rysů z minulosti, ale zároveň došlo i k řadě změn. Význam akce byl nahrazen funkcí zábavnou a společenskou. V minulosti to byla funkce sociální, ale i ochranný a náboženský význam.
Dnešní odpoledne s praktikantkami bylo již poslední. Proto si i obě strany přály, aby bylo důstojné, abychom měli na co vzpomínat. Toto odpoledne bylo motivováno čarodějnicemi a my jej nazvali „čarodějnické odpoledne ve školní družině“. Scházíme se po školní výuce, každý ve svém oddělení. Děti 2. – 4. oddělení si společně užívají rozlučko i čarodějnické odpoledne. Nejprve si něco málo povídáme o čarodějnicích, jak je kdo slaví a jak si tento čas užívá. Zabrousili jsme i na postavy čarodějnic v pohádkách. Praktikantky v odděleních byly v převleku čarodějnic, také děti se v převlecích ukázaly. 2. oddělení se tomuto tématu věnovalo o něco více. Mluvilo se o lektvarech, děti zaujala i některá kouzla, míchání lektvaru a v neposlední řadě i kouzlo s magickým kloboukem, který nám do oddělení přičaroval perníčky. Ty jsme si opět mohli krásně ozdobit. V ostatních odděleních se soutěžilo v čarodějnických disciplínách, někde se i čarodějnice vyráběly. Veverušáci čarodějnice vyráběli, ale byli to perníčky.
Ve druhé části našeho odpoledne u Veverušáků bylo hodnocení praxe od října do dneška. Všichni jsme se shodli na tom, že letošní praxe patřila k těm nejlepším za posledních několik let, i když vždy jsme byli spokojení. Děti pro praktikantky vyrobily přáníčko, složily veršované přání jako vzpomínku na tento rok, ale to nejlepší, co bylo byla výroba dortů pro praktikantky, ale i pro oddělení. Děvčata to asi nečekala. Ale i oni si pro nás připravila překvapení. Jejich samovýroba mufinek, každý z nás obdržel krásný diplom za celoroční činnost. Vše se odehrávalo ve slavnostním rituálu, kdy odpoledne podmalovávala hudba, světelné efekty a k tomu to nejlepší, co nikdo nečekal. Děvčata si připravila arch papíru, na kterém bylo slovy napsáno: „Svým otiskem prstu přísahám, že na letošní rok opravdu nezapomenu“. Každý z nás si vytvořil otisk svého prstu a přísahal. To proběhlo podáním ruky děvčatům. Při tomto loučení nejen dětem, ale i dospělým ukápla slzička. Těžké bylo loučení. I když se říká: „Něco někdy začíná, ale i musí skončit“. A tak nám dnes 23. dubna skončila letošní praxe. Máme opravdu na co vzpomínat!
Vzájemné poděkování za vše, co jsme u nás na škole v družině prožili. Šlo nejen o vzorovou práci nastávajících vychovatelek, ale i dobrou práci našich dětí. Ještě jednou děkujeme!
