Stejně jako v loňském roce, i letos Česká společnost entomologická vyhlásila hmyz roku. v letošním roce se jím stávají samotářské včely. Jsou námi přehlíženi, ale při tom jsou zcela nenahraditelní opylovači v naší krajině. Na veřejnosti jsou zastíněny včelou medonosnou. A tak dnes v naší školní družině proběhlo hmyzí odpoledne se zaměřením na včelu samotářku. K ní bez pochyby samozřejmě patří i včelí domečky.
Po ukončení výuky a po obědě se schází všechny oddělení školní družiny v prostorech 3. oddělení, kde si pro nás paní vychovatelka Lucie Heroutová připravila dnešní krásné odpoledne. Naši odpolední akci jsme započali krátkou ukázkou z pohádky Příběhy včelích medvídků od berounského rodáka Jiřího Kahouna. Zazpívali jsme si společně písničku a pokračovali dál. A nyní již k samotným včelám samotářkám. Včely jsou nenahraditelná součást naší přírody, naší krajiny. Nejprve si přibližujeme včelu medonosnou, spíše si opakujeme to, co víme z loňského roku. není to jediná včela, ani zdaleka ta nejdůležitější. Na světě je známo přes 20 tisíc včel. U nás žije okolo 580 z nich – čalounice, ploskočelky, kyjerožky, vlnařky, drvodělky, hedvábnice či maskonosky. Mají různá jména, každý druh jiný způsob života, barvy i tvary. Volně žijícím včelám prostě říkáme samotářky. Zajímavé však bylo, co našich dětí tyto včely zná, kolik jich již vidělo a kolik mají i informací o jejich bytí. V jedné části našeho povídání o včelách samotářkách jsme též zabrousili na včelí kukačky. Vždyť dobře známe ptáka kukačku a stejným způsobem se chová i jeden druh včely samotářky. Těmto včelám říkáme „kukaččí včely“. Tyto včely jsou schopné parazitovat na jiných druzích včel. Dále se seznamujeme i s potravou tohoto hmyzu a potom již odcházíme ven. Našim cílem je průzkum „hmyzího domečku“, který jsme vyráběli v loňském roce na podzim. Zjistili jsme, že v našem domečku máme i několik nájemníků. To je super. To nikdo z nás vůbec netušil. Podle obrázku poznáváme různé druhy včel, seznamujeme se více s nimi, ale velkým unikátem bylo i to, že jsme si mohli prohlédnout i domeček včely samotářky, který nám paní vychovatelka přinesla ukázat.
Chvíle posezení u hmyzího domečku, pozorování zdejšího života a bedlivé naslouchání. Mnoho dotazů bylo, přibylo mnoho nových informací, o kterých jsme ani nevěděli. Ale opravdu zajímavé bylo to, co všechno naše děti věděly. Po vyčerpání dotazů odcházíme společně na školní dvůr, následuje svačina a pak si ještě každý z nás může prohlédnout obrázky s hmyzem. Vždyť dnešní odpoledne se jmenovalo „Hmyzí odpoledne ve školní družině“.
